Vlastní podnikání ..nebo raději "jistotu" zaměstnance?

Zaměstnání může být zajímavé, naplňující, společensky prestižní, potřebné... Podnikání také. V tom není rozdíl. Rozdíl je v úrovni svobody! ...a tím pádem i zodpovědnosti!! V tomto článku se nesnažím vysvětlit všechny rozdíly, ale poskytnout zcela základní rozdělení např. pro středoškoláky, kteří zatím nemají úplně jasno, kterým směrem se vydat. Takže "long-story-šort" kdyby se vám to nechtělo celé číst je ode mě: Vyzkoušej toho co nejvíc!! Podnikej, ale ne "freestyle" (bez funkčních podnikatelských pravidel), nech se zaměstnat a poznávej lidi (především ty ve vedení), staň se investorem (ale ne gamblerem!!) ...a nezapomeň, že všechno se to dá spojit dohromady. Když Ti to nebude dávat žádný smysl a budeš cítit, že Tě ta práce vysává i ze zbytků energie, tak odejdi!!   A ano, jednou z možností je i žít na okraji společnosti (chlastat, fetovat, krást....) Jasně, vypadá to, že když nemusíte do práce, tak máte taky svobodu, ale když se pak tento life style nepozorovaně stane vězením (což se stane skoro vždycky), tak se to mění jen velmi obtížně ...takže tuhle variantu nedoporučuji  ;-) 

Zaměstnanec prostě musí poslouchat... Má nad sebou šéfa, který/á může být velmi inspirativním a vzdělaným člověkem a nebo může být i úplným blbem, který zadává mikromanažersky podivné úkoly bez vysvětlení a vytváří chaos nejen v hlavách svých podřízených, ale na celém pracovišti. Svoji neschopnost (manažerskou nebo lidskou) sice dlouhodobě nikdy neschová, ale zaměstnanec s tím nic nenadělá, protože musí poslouchat i takového šéfa. Jako zaměstnanec si můžeš vzít dovolenou (tzn. dovolit se nepřijít do práce na cca 4-5 týdnů za rok). Za to dostáváš JISTOTU, že v drtivé většině případů dostaneš jen tolik peněz, kolik se domluvilo při podpisu smlouvy, příp. podle nějakých státních tabulek, avšak musíš si být vědom toho, že i kdyby ses strhal a vydělal své firmě miliony navíc, nedostaneš z toho za svoji práci nic navíc (možná nějaký pracovní bonus/jednorázovou odměnu,...když bude firma spokojená hodně). Lidé jsou nastaveni většinou na získání jistoty a proto je i celé školství nastaveno na produkci malých zaměstnanců. Dokonce i školy, které mají ve svém názvu (nebo názvu oboru) "podnikání", nevykazují v jeho podpoře nějak závratné výsledky, natož v mentální výchově a budování skutečných podnikatelů, kde jsou důležitými faktory především sebevědomí (nikoli namachrovanost), výdrž, kreativita, pravidelné vystupování z komfortní zóny a svoboda -a musím znovu zdůraznit:- se stejnou porcí zodpovědnosti. Na druhé straně je ale možné setkat se, obzvlášť ve vělkých zahraničních korporacích, s opravdu velice inspirativními lidmi ve vedení, od kterých je možné nasát jejich nastavení a obrovské zkušenosti, které následně umožňují vykonávat práci na opravdu vysoké a specializované úrovni. V takovém případě je jistota platu fajn, jen je stále nesrovnatelná s tím, co si člověk může vydělat "sám na sebe" - podle toho se do značné míry měří i motivace k efektivitě práce a plnění úkolů nad základní požadavky.

Problém ale není v tom, co najdeme za problémy v zaměstnání nebo podnikání. Dnes si prostě můžeme vybrat! Můžeme zakusit možnost se pustit do vlastního podnikatelského projektu od A do Z a nebo taky můžeme podnikat v již vybudovaném a funkčním systému, do kterého je možné kdykoli vstoupit nebo i vystoupit. Jen nás asi většinou budou lidé odrazovat a pokoušet se na nás projektovat svoje obavy (nebo neschopnost, obavy...), což je bohužel docela častý jev, se kterým je dobré počítat. Je tedy fajn si podnikání vyzkoušet ideálně do 30ti let a nebo spojit svoji práci s podnikáním (čímž dosáhnu určité jistoty po nezbytně nutnou dobu), ale získávám tak zkušenosti současně v podnikání ...pak se mohu rozhodnout, co je pro mě samotného lepší varianta.

Podstatné je pravidelnou introspekcí průběžně zjišťovat, co mi vyhovuje a co ne (co se mohu dalšího naučit a co už nejsem ochoten pokousat), což platí nejen pro podnikání, ale pro život obecně. Také bychom měli věnovat pozornost tomu, jestli je přítomna logika, systém vzdělávání a dobré etické parametry, jestli se já sám spíš vymlouvám a hledám problémy a nebo mám růstové myšlení a posouvám se. Nezbytná je pro dosažení úspěchu a spokojenosti práce s Tvojí komfortní zónou, tzn vědomím, že cítím-li se nekomfortně, tak se učím a tím se automaticky posouvám vpřed. Lidé, kteří nejsou ochotni se učit a růst, nebudou nikdy úspěšní ani nijak zvlášť spokojení (..a lidi se "syndromem nasranosti" rozhodně poznáte).

Jestliže Ti nejsou vzdáleny hodnoty jako: pravda, hlubší smysl, férovost, osobní rozvoj, radost ze života, dostatek peněz... máte možnost tyto hodnoty intenzivně rozvíjet ve spolupráci se mnou.

Poznámka:  Výzkumy odhalují, že cca 80% lidí (!!) je ve svém zaměstnání nespokojeno, avšak zůstávají i přesto, že jim to nedává žádný smysl. To vede k vyhoření (protože výsledkem vědomé nesmyslnosti počínání je rozpor v Tvojí vlastní hlavě = "kognitivní disonance").           

                                                                                                 Pojďme to spolu vyřešit a cítit se dobře...

                                                                                                                                                     ©Jirka